Ahoj všichni :)!

Dnes v  9  8.45 ráno, jsem byla na Americké ambasádě vyřídit ta víza.

Když přijdete před ambasádu, stojí tam páni policisté a zeptají se, jestli jdete zažádat o vízum. Řeknete, že ano, že z vás bude au pair, řeknete mu své jméno, on si vás najde v seznamu, zalichotí vám, že vpadáte mladě, prohlédne vám kabelku a pustí vás dovnitř.

Projdete dveřmi a jsou tam další páni policisté (hmm, sympaťáci!), kterým dáte vypnutý mobil, elektroniku, nabíječku, sluchátka, prostě všechno, dokonce i bundu. Projdete kontrolním rámem, podají vám bundu, kartičku, kterou si připnete na viditelné místo (elektroniku atd. si nechají). Vyjdete po schodech nahoru do 1. patra. Přijdete k terminálu, na kterém si vytisknete lístek NON-IMIGRANT VISA (ne jako někteří kreténi, kteří si prostě jen tak 5 minut posedí, než je to napadne, ehm..) a počkáte až na číselníku jako na poště pípne vaše číslo a přepážka (asi to bude č. 1).

Až pípne to vaše číslo, půjdete v druhé místnosti k přepážce č. xx, kde se s vámi paní, lámanou češtinou domluví, dáte jí pas, různé potřebné papíry (info o HF mi vrátila) a potom vám dá brožurku s vašimi právy v Americe a jdete si sednou zpět do té první místnosti, tam sedíte a čekáte, dokud vás paní nezavolá na přepážku, asi nějak takhle - Sčep ank a Kral ova number 3 - dost možná jí nebudete rozumět, třeba 5x, pak když rozlousknete, že je to vaše jméno, jdete tam, pozdravíte (už anglicky) a paní si tam ťupká do kompu, něco se poptá, jestli jste četli brožuru (musíte ji přečíst), kam jedete a kde budete a co rodina, na informaci, že holkám je 2,5 roku a 3 měsíce mi řekla „Oh my gosh! It’s nice! But you’ll be really busy!“. Milá paní. Oskenuje vám pracky, nejdřív levou (malíček, prsteníček, prostředníček a ukazováček), potom pravou (taky tak), potom oba palce za ráz. Řekne vám „your visa is approved!“ a můžete odejít!

Dole vám vrátí věci, vy jim kartičku a ahoj.

Pak si zajdete na Starbuck, na Karlák, na Orloj, na Václavák, na oběd a možete jet dom.

Pokud tam půjdete na poslední chvíli jako já, dost možná vás úřednice (ta méně příjemná u prvního okýnka) požádá, abyste si pro pas přišli osobně, protože má strach, že Morava je moc daleko a nestihne vám to přijít. Ha!

Komplikace opět -_-. Takže se příští pátek nezúčastním slavnostního vyřazení absolventů a předání maturitního vysvědčení a místo toho pojedu do Prahy na ambošku. Těším se na tu milou paní.

Právě jedu v buse domů, a jestli na té D1 budeme skákat ještě dlouho - počurám se!

Jedu v krásném autobuse, Slovenská doprava Žilina, mají tady linoleum na imitaci dřeva! Krásné fakt! A krásné nové hnědo-béžové sedačky. Nad sedadly u okna jsou na stropě okna, můžu kukat, jak tam chčije.

Psala jsem si, co všechno ještě musím zařídit a že toho je, tak budu celý týden ještě létat po městě a doktorech a pojišťovnách a tak. Hrůza.

Ale upřímně, nemůžu se už dočkat!!!

Jsem v kontaktu už se 2 slečnami z Německa, jedna se mnou poletí a druhá s námi bude na orientation a všechny 3 pak míříme do Massachusetts, takže moje obavy, že bych jela sama do Bostonu vlakem naštěstí mizí! Dost možná všechny 3 budeme spolu na pokoji! Jsou moc milé a hlavně tím, že nejsou Češky, nutí nás to mluvit psát anglicky.

Ještě 2h 40 min, než se dostanu domů! Nesnáším cesty busem, ale v tomto případě to bylo nejjednodušší, žádný přestup, skoro až dom to jede. Pecka. Aspoň, že je tu hezky :D.

Pán přede mnou si sklopil sedačku. A né, že by mi to vadilo, ale štve mě to! Ani se sem s tím notebookem nevejdu a pořád mi bouchá do noh! :D Asi mu to brzo oplatím. -_-

Nevím, jestli jsem vám něco zapomněla říct, snad ne. Tak se mějte krásně!

With love
Stephanie